Pavel IV.

Pavel IV. (28. června 1476 Capriglio - 18. srpna 1559 Řím), původním jménem Giovanni Pietro Carafa, byl od 23. května 1555 až do své smrti římským papežem. Byl autorem seznamu Index Librorum Prohibitorum, který, neustále doplňován, platil po několik dalších staletí.

Život

Pocházel z Neapolského království a již ve 14 letech vstoupil do dominikánského řádu. Na nátlak otce sice brzy z řádu vystoupil, ale začal se věnovat studiu teologie a v 18 letech byl vysvěcen na kněze. +more Později se dostal do Říma a do služeb Julia II. , který ho vyslal na diplomatickou misi k aragonskému králi Ferdinandovi. Další diplomatické cesty brzy následovaly - španělské Nizozemí, kde se poprvé setkal s budoucím císařem Karlem V. , do Anglie a dalších zemí. V Římě později založil řád Theatinů, italskou obdobu jezuitů. Roku 1538 získal kardinálský klobouk a roku 1542 stál u znovuobnovení římské inkvizice. Stal se také nejvyšším inkvizitorem a tím zůstal i po svém zvolení papežem. Je pohřben v kostele Santa Maria sopra Minerva.

Pontifikát

Částečně i díky vlivu inkvizice byl Giovanni Carafa roku 1555 zvolen papežem. Následně přijal jméno Pavel IV. +more Na Petrův stolec nastoupil jako jeden z nejstarších papežů v dějinách. Ve své zahraniční politice byl rozhodným odpůrcem Španělska a Habsburků vůbec, a tak v určitých momentech byl ochoten podpořit i Francii, ačkoli spojenectví nikdy nenabylo důvěrného charakteru. Pavlova politika vyprovokovala španělského krále, Karla V. , aby společně se svým synem a následníkem trůnu Filipem přitáhl k Římu. Pavel IV. odpověděl zahájením církevního procesu, ve kterém byli oba muži obviněni z hereze a usilování o život papeže. Avšak po smrti svého otce nový král Filip II. dohodl v září 1557 mír v Cave.

Papež následně dále posiloval pozici inkvizice. Roku 1558 jmenoval doživotně nejvyšším inkvizitorem kardinála Micheleho Ghislieriho, budoucího papeže +more'>Pia V. , a dal mu na starost reformu církve.

Proces s kardinálem Moronem

Právě do doby roztržky mezi papežem a Španělskem spadá i obvinění kardinála Moroneho z podpory kacířství a s ním započatý inkviziční proces. Kardinál měl být i upálen, ale papežova smrt 2 roky po Moroneho zatčení inkvizici na čas ochromila a Morone byl osvobozen. +more Ještě před smrtí však Pavel IV. stihl vydat bulu Cum ex apostulatus officio, podle níž každý, kdo byl podezřelý z hereze, i když byl později očištěn, nesměl být zvolen papežem.

Dílo a smrt

Cum nimis absurdum * Sanctum officium * Pavel IV. byl také autorem prvního centrálně platného indexu zakázaných knih Index Librorum Prohibitorum, který v roce 1559 vyšel v Římě, Benátkách, Janově, Bologni a v Avignonu. +more Zemřel nedlouho po jeho vydání, 18. srpna 1559 v Římě. Stříbrňák ražený v Římě za pontifikátu Pavla IV. v r. 1555.

Odkazy

Literatura

Kowalski Jan Wierusz, Encyklopedie papežství. Praha 1994. +more * Hroch Miroslav - Skýbová Anna, Králové, kacíři, inkvizitoři. Praha 1987. * Holeček František J. , [url=https://web. archive. org/web/20090422170818/http://www. katolikrevue. cz/fides/reformni_papa. htm#_ftnref50]Reformní papež „protireformace" Pavel IV. a jeho svět[/url].

Externí odkazy

[url=http://www.catholic-hierarchy.org/bishop/bcarafa.html]The Hierarchy of the Catholic Church - Pope Paul IV[/url]

Kategorie:Italští papežové Kategorie:Theatini Kategorie:Narození 1476 Kategorie:Narození 28. +more června Kategorie:Úmrtí 1559 Kategorie:Úmrtí 18. srpna Kategorie:Úmrtí v Římě Kategorie:Arcidiecéze Chieti-Vasto Kategorie:Muži.